close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Krása ve světle měsíce - 3.kapitola

4. července 2010 v 21:15 | Isabella-Bella |  Krása ve světle měsíce
3. Kapitola
Tma odhalí pravdu
Krása ve světle měsíce




















Bylo pět hodin večer. Katy se vracela domů i s Monikou.
"Volala jsem domů, můžu u tebe přespat." Řekla Monika.
"Tak to je fajn, díky." Řekla Katy.
"Nemáš zač." Monika se usmála.
Když obě děvčata došla domů, Katy vyběhla do svého pokoje. Bála se, že bude její tvář zase zohavená a nevěděla kdy. Od páté hodiny se začalo výrazně stmívat a v šest už byla tma. Katy stála u okna, Monika si prohlížela album fotek, co ležely Katy na nočním stolku. Odbíjelo půl sedmé, když Katy zděšeně vykřikla. Monika se tak lekla, že odhodila album na zem.
"Co vyvádíš, Katy? Víš, jak jsem se lekla? Ježíši, proč ječíš?"
"Moje tvář… viděla jsem ji v odrazu okna…" Řekla Katy vylekaně.
"Podívej se na mně, Katy." Řekla Monika.
"Ne…"
"Prosím, Katy, musím vidět tvoji tvář."
"Vypadá ještě hůře, než včera v noci…"
"To nevadí, podívej se na mně."
Katy zavřela oči a pomalu se otočila. Měla kruhy pod očima, chyběl jí horní ret a obočí, měla jizvy na spánkách a na tvářích. Monika s sebou cukla, když ji viděla, ale pokusila se zůstat v klidu.
"Otevři oči, Katy." Řekla Monika klidným hlasem.
Katy poslechla. Její bílé oči Moniku zpytavě pozorovaly.
"Jsem odporná…" Zašeptala Katy.
"Bude to dobré Katy, něco vymyslíme. Hned ráno."
"Ty se mně nebojíš?"
"Ne, nebojím se tě. Nemůžeš za to."
"Prosím, pomoz mi, Moniko…" Zašeptala Katy a rozplakala se. Místo slz jí však z prázdných očí tekla krev.
"Neplač, Katy. Prosím." Řekla Monika. "Něco vymyslíme, slibuji."
"A co?"
"To ještě nevím… víš co? Půjdeme si teď lehnout. Ráno budeš opět krásná. Potom to začneme řešit. Ano?"
"Dobře… tak dobrou noc, Moniko."
"Dobrou noc, Katy."
***
Bylo ráno. Monika už byla vzhůru, když se probudila Katy. Monika se na ní povzbudivě usmála. Katy se podívala na střep zrcadla a následně uskočila.
"Pořád jsem ošklivá…"
"Ne, nejsi…"
Utěšovala Katy Monika. Katy totiž měla tvář krásnou, jako vždy dřív.
"Ne, místo očí mám bělmo. Má pleť je šedá… na tváři mám jizvy…"
"Ne, nemáš, Katy, jseš krásná!"
"Ne, nejsem krásná."
"Jsi krásná jako měsíc, který září. Když jsi šťastná, stejně i on se tváří." Řekla Monika mile, věděla, jak Katy měsíc miluje, chtěla jí tím uklidnit.
Katy se však při frázi ´Krásná jako měsíc´ zatmělo před očima…    
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama