"Proč jedeš s Alicí?" divila jsem se.
"Alice mě nejvíc… podporuje." Zamračil se při těch slovech.
"A ostatní?" zeptala jsem se nesměle. "Co oni?"
Jeho obočí se na chviličku svraštilo. "Většinou nevěří."
Rychle jsem koukla za sebe na jeho rodinu. Seděli a dívali se do prázdna různými směry, přesně jako když jsem je viděla tehdy poprvé. Jenomže teď byli čtyři; jejich krásný bratr s bronzovými vlasy seděl proti mně, své zlaté oči ustarané.
"Nelíbím se jim," uhodla jsem.
"V tom to není," nesouhlasil, ale jeho oči byly příliš nevinné. "Nechápou, proč tě nemůžu nechat na pokoji."
Udělala jsem obličej. "Ani já to nechápu, když už jsme u toho."
Edward zavrtěl pomalu hlavou, zvedl oči ke stropu a pak se mi zase podíval do očí. "Říkal jsem ti - ty se vůbec nevidíš taková, jaká jsi. Nikdy v životě jsem nikoho podobného nepotkal. Fascinuješ mě."
Pohlédla jsem na něj, teď jistě žertuje.
"Alice mě nejvíc… podporuje." Zamračil se při těch slovech.
"A ostatní?" zeptala jsem se nesměle. "Co oni?"
Jeho obočí se na chviličku svraštilo. "Většinou nevěří."
Rychle jsem koukla za sebe na jeho rodinu. Seděli a dívali se do prázdna různými směry, přesně jako když jsem je viděla tehdy poprvé. Jenomže teď byli čtyři; jejich krásný bratr s bronzovými vlasy seděl proti mně, své zlaté oči ustarané.
"Nelíbím se jim," uhodla jsem.
"V tom to není," nesouhlasil, ale jeho oči byly příliš nevinné. "Nechápou, proč tě nemůžu nechat na pokoji."
Udělala jsem obličej. "Ani já to nechápu, když už jsme u toho."
Edward zavrtěl pomalu hlavou, zvedl oči ke stropu a pak se mi zase podíval do očí. "Říkal jsem ti - ty se vůbec nevidíš taková, jaká jsi. Nikdy v životě jsem nikoho podobného nepotkal. Fascinuješ mě."
Pohlédla jsem na něj, teď jistě žertuje.












